Սիսուան

Հեղինակ

Բաժին

Թեմա

144. Համեմատութիւն Չափուց, Կշռոց եւ Դրամոց յԱյաս

Յասացելոցս ցայսվայր ` ծանուցաւ կարծեմ ըստ բաւականին ` քանի՛ մեծ եւ կարեւոր կենդրոն էր վաճառականութեան եւ շահաստան Հայոց ` Այաս, ի կիսոյ ԺԳ դարու ցկէս ԺԴ ին. այլ առ հաւատարմագոյն եւս առնել զծանօթութիւնս ` արժան համարիմ կարգել առ տեղեաւս զբովանդակ իսկ զաւանդեալն զայսմանէ ` ի Պալտուչչի Բեկոլոդդեայ, գործակալէ վաճառական ընկերութեանց Փլորենտիացւոց, յիւրումն Հրահանգի վաճառականութեան ի գլուխ ԺԱ, եւ այն ի ժամանակի ( յամս 1336=40) յորում նուազեալ իսկ էր երթեւեկ վաճառականացն ընդ ծով եւ ընդ ցամաք, վասն ստէպ հարուածոց քաղաքին յԵգիպտացւոց անտի։ Իբրեւ մի ի ցանկալի յիշատակարանաց եւ վաւերական Այասոյ ` աւանդեսցի եւ իտալական բնագիր հեղինակին, միանգամայն եւ առ քննութիւն եւ ստուգութիւն չափուց եւ կշռոց այլեւայլ քաղաքաց, ընդ որս վաճառակցէին Հայք: Ի վերջ թարգմանութեանս կարգեմ եւ զցուցակ համեմատութեան կշռոց եւ չափուց Այասոյ ընդ այժմու տասնորդական չափուց, է որ ըստ քննութեան այլոց եւ է որ բաղդատութեամբ վենետկեան չափուց յիշելոց ի Բեկոլոդդեայ: Անշուշտ նոյն չափք էին ընդ բնաւ Սիսուան:

 

ՀԱՅԱՍՏԱՆ

Հայաստան ` ինքն առանձինն (’ ի տուրեւառս ), այսինքն Այաս Հայոց, ուր հզօրագոյն տուրեւառ է վաճառականութեան, քանզի ի ծովեզերի կայ, եւ անդանօր բնակեն հանապազ տեղակաց վաճառականք:

Պղպեղ եւ Կոճապղպեղ եւ Շաքար, եւ Դարիսենիկ եւ Խունկ եւ Որդան - փայտ (Verzino), եւ Կնքախէժ ( Լայքա ) եւ Բամբակ, եւ ամենայն խոշոր ախայխիրք, եւ Երկաթ եւ Պղինձ եւ Անագ. այս ամենայն վաճառի ի Հայս Րոտլիւ. եւ է րոտլն 15 Վաքիայ, եւ 33 րոտլն առնէ Կենդինար մի Հայոց:

Մետաքս եւ ամենայն նուրբ Համեմունք ( եւ նիւթք ) վաճառին անդ վաքիայիւ, 1 / 12 րոտլի վաքիայիւ, որ եւ կոչի վաքիայ հրապարակի ( վաճառականաց ):

Ոսկի ` վաճառի դրամակշռով, եւ 50 կշիռք առնեն Մարկ մի Հայոց:

Արծաթ վաճառի մարկիւ, որ է 50 դրամակշիռ:

Մորթք վաճառին կշռով մարկի. եւ 40 կշիռք տուեալ լինին առ մէն մեծ տարածաչափ (ara) մորթոց:

Ամենայն Կտաւեղէնք եւ կանեփեղէնք վաճառին հարիւր եղեգնաչափիւ, եւ գնով այսքան բիզանդից եւ դենարից, համարելով 10 թագուորին առ բիզանդ:

Աճառ եւ Ասր եւ Ցփսի վաճառին վաքիայիւ 1 / 15 րոտլի:

Արմտիք վաճառին յԱյաս Հայոց ի Մոդ եւ ի Մարզպան, իմա յոգնահամար, եւ ի մոդ եւ ի մարզպան փոքր. եւ մարզպանն է 1 / 10 մոդոյ:

Մետաքս Կարմրոյ վաճառի վաքիայիւ, որոյ կշիռ է 110 տրամ:

Քրքում վաճառի վաքիայիւ, որոյ կշիռ է 112 տրամ:

Ձէթ վաճառի տակառիւ ` որպէս եւ էն։

Բիզանդն Հոռոմոց հաշուի 10 Թագուորին արծաթոյ, եւ թագուորինն արժէ 10 Դենար ( քարտէզ ) Հայոց, եւ դենարն 4 Փողեր:

ERMENIA

Ermenia per se medesimo, cioè in Lajazzo d’Ermenia, ove si fa il forzo della mercatanzia, perchè ene alla marina, ed ivi dimorano del continovo i resedenti mercatanti.

Pepe, e gengiovo, e zucchero, e cannella, e incenso, e verzino, e lacca, e cotone, e tutte spezierie grosse, e ferro, e rame, e stagno, tutte si vendono in Ermenia a Ruotoli d’Occhia 15 per uno ruotolo, e di ruotoli 33 per uno Catars d'Erminia.

Sete, e tutte spezie sottile vi si vendono a occhia di occhie 12 per uno ruotolo, e chiamasi Occhia della piazza.

Oro si vende a Pesi, che gli 50 pesi fanno 1 Mars d’Erminia.

Argento si vende a mars, ch’è 50 pesi.

Pelle si vendono a peso del marchio, e dassi 40 de’detti pesi per una ara grande di pelle.

Tele line, e canovacci si vendono a centinajo di Canne, e a pregio di tanti Bisanti e Denari: 10 Taccolini per bisante.

Sapone, e lana, e ciambellotti si vendono a ruotoli, d’occhie 15 per uno ruotolo.

Biado si vende all’Ajazzo in Erminia a Moggio, e a Marzapanni, cioè in grosso, e a moggio a minuto a marzapanni, e gli 10 marzapanni fanno 1 moggio.

Seta chermisi si vende a occhia ch'è pesi 110 di diremo.

Zafferano si vende a occhia, ch’è pesi 112 di diremo.

Olio si vende a botte tale come ella ene.

Il bisante di Romania si conta 10 Taccolini d’argento, e il taccolino vale Denari 10 d’Erminia, e il denaro vale 4 Folleri.

Որչափ ինչ տայ փողերանոցն Հայոց առ մարկ մի արծաթոյ` որ դիցի անդ.

Առ ( մարկ ) Սարդենիոյ ? թագուորին 114 եւ դենար 1 ։ Առ ափսեակ (piatta) վենետկեան կնքածով՝ 113 թագուորին եւ 1 դենար:

Առ կշռախառնուրդ (lega) Տուրովնեան կրոսից ` 111 թագուորին:

Առ կշռախառնուրդ Շուշանեայց ` 110 թագուորին եւ 5 դենար:

Առ պրաչչիալ ` այսինքն պուէնմինի ` 109 թագուորին եւ 2 դենար [1]:

Առ ստեռլին ` 109 թագուորին եւ 5 դենար:

Առ ձոյլ կնքով Գենուայ ` 109 թագուորին եւ 5 դենար:

Առ ձոյլ կնքով Վենետկոյ ` 109 թագուորին եւ 5 դենար:

Առ Ռաոնեանս [2] արծաթոյ Սիկիլիոյ ` 109 թագուորին եւ 5 դենար։

Փողերանոցն ( Հայոց ) հատանէ դրամ մի արծաթոյ ` որ կոչի Թագուորին ( թագգոլինի ), որոյ կշռախառնուրդ է 8 ունկի արծաթոյ զտոյ առ մէն լիպրա, եւ յելանելն ի փողերանոցէն ` համարին ի հաշուի առ մարկ մի 91 թագուորինք:

Quello, che la Zecca d'Erminia da dello Mars dell'argento a chi il mette nella detta Zecca.

Di Sardesco…. taccolini 114, denari 1.

Di piatte della bolla di Vinegia taccol. 113 e denari 1.

A lega di Tornesi grossi, taccolini 111.

A lega di Gigliati taccolini 110 e denari 5.

Di Bracciali, cioè Buenmini taccolini 109 e den. 2.

Di Sterlini taccolini 109, denari 5.

Di verghe della bolle di Genova, taccolini 109, den. 5.

Di verghe della bolla di Vinegia, tacc. 109, denari 5.

Di Raonesi d’argento di Cicilia taccolini 109, denari 5.

Batte la detta Zecca una moneta d’argento, che si chiama taccolini, che sono di lega d’once 8 di argento fine per libbra, e vannone per marchio come escono della Zecca 91 de’detti taccolini a conto.

Իրաւունք (բաժ) վաճառուց հատուցեալք ’ի Հայս.

Գենուացիք եւ Վենետկեցիք ազատք են, նոյնպէս եւ Սիկիլիացիք, որք ոչ ինչ հատուցանեն ` ոչ ի բերելն եւ ոչ ի հանելն, բաց ի մարկէն ` որ կշռիցի, եւ հատուցանեն մի առ հարիւր վասն կշռոյն:

Ընկերութիւնն Պարտի ( վաճառականաց ) ազատ է. ոչ ինչ հատուցանէ ի բովանդակ թագաւորութեան Հայոց, ոչ ի մուտսն եւ ոչ յելսն, առանց բանի եւ գրաւման: Փլորենտիացի կամ այլ մարդ ` յորմէ եւ լեզուէ ( քաղաքէ ) իցէ, ոչ կարէ եւ ոչ պարտի կրել հակառակութիւն ` ոչ յինչս եւ ոչ յանձինս այնր ընկերութեան, բայց եթէ վասն իւր իսկ բանի կամ յանցանաց ընկերութեանն այնորիկ: Եւ առ այս ունին պարգեւագիր, յորմէ կախեալ է ոսկի սիկղ կնքոյ թագաւորին Հայոց, տուեալ ի Հայս [3], ի տասներորդում աւուր ամսեան յանուարի ` յամի Մարդեղութեան Փրկչին 1335 ( ըստ մեզ 1336): Զայս ազատագրութիւն ընկերութեանն հնարեցաւ ընդունել Ֆրանկիսկոս Պալտուչչի, գոլով յայնմ ժամանակի ի Կիպրոս ի սպասու ընկերութեանն այնորիկ:

Պիզացիք վճարեն 2 առ հարիւր ` ի մուտս եւ 2 յելս ըստ արժէից վաճառուցն: Բերուցցի Ընկերութիւն Փլորենտիոյ, Կադալանք, եւ Պրովենցալք ` վճարեն 2 առ հարիւր ի մուծանելն եւ 2 առ հարիւր ի հանելն:

Ա՛յլ ամենայն ազինք վճարեն 4 առ հարիւր ի մտանելն եւ յելանելն:

Diritto di mercanzia, che si paga in Erminia.

Genovesi, e Viniziani sono franchi, e Ciciliani, che non pagano niente, traendo, uscendo, salvo di Mars, che si pesasse, pagano uno per cento di pesaggio.

La Compagnia de’Bardi è franca, che non pagano niente per tutto lo reame d’Erminia traendo, uscendo, per nulla detta, rappresaglia, che Fiorentini, od altre gente di che lingua si fussino non puote, dee essere detto niente, in avere, in persona della detta compagnia, se non fusse per propria detta, o per proprio misfatto della detta compagnia. E di ciò hanno privilegio con suggello d’oro pendente del suggello del Re d’Erminia dato in Erminia a 10 del mese di Gennajo, anno della natività del nostro Signore Gesù Cristo 1335; la quale franchigia per la detta Compagnia, la procacciò Francesco Balducci essendo nel detto tempo a Cipri per la detta Compagnia.

Pisani pagano 2 per cento entrando, e 2 per cento uscendo, di ciò che vale la mercatanzia.

La Compagnia de’Peruzzi di Firenze, e Catalani, e Provenziali pagano 2 per cento traendo, e 2 per cento uscendo.

E tutte altre maniere di gente pagano 4 per cento entrando, e 4 per cento uscendo.

Համեմատութիւն Կշռոց եւ Չափուց Հայոց ընդ այլոց աշխարհաց, եւ ընդ բնիկ Հայոց. եւ նախ ընդ Վենետկոյ.

Մի րոտլ ախայխիրաց Հայոց ` փոխի ի 20 փոքր լիպրայ, 3 ունկի եւ 1 / 4 Վենետկոյ: 49 րոտլ բամբակի Հայոց լինի ի Վենետիկ 9 լիպրայ նուրբ [4]: Վաքիա մի մետաքսի եւ նուրբ ախայխիրաց Հայոց՝ լինի 1 լիպրա եւ 4 ունկի նուրբ Վենետկոյ: Խոշոր հազար - չափն (migliajo) Վենետկոյ ` լինի ի Հայս 76 կամ 78 րոտլ, եւ կամ 20 1 / 2 կենդինար Հայոց: 100 մարկ արծաթոյ Վենետկոյ ` լինի ի Հայս 106 1 / 2 մարկ: Կանգունք 315 կտաւուց վենետկեան չափով ` լինին 100 եղեգնաչափ Հայոց: 11 նուրբ լիպրայք Վենետկոյ ` լինին յԱյաս Հայոց ` 10 լիպրայք:

Ծախք վաճառուց ի բերելն ի Վենետկոյ ի Հայս եւ ի Հայոց ի Վենետիկ, հասարակաց նաւավարձու ` սահմանելոյ վասն Վենետկեան հասարակութեան ի բերդանաւս զինեալս, ծանուսցին ի ստորեւ եւ նշանակեսցին ի պատճեն մի թղթոյ [5]: Խոշոր կտաւք եւ քթանք առ հակ մի ` 350 խոշոր կշռոց Վենետկոյ ` պահանջեն վարձս 6 սոլ արծաթի կրոսից Վենետկոյ: Ասուեայք եւ կտաւիք նուրբք ` 6 սոլ արծաթեայ կրոսի ` առ մէն հակ 260 լիպրայ խոշոր կշռոց Վենետկոյ: Պղինձ եւ անագ եւ երկաթ 6 սոլ արծաթի կրոսի առ խոշոր հազար - չափ Վենետկոյ: Արծաթք հատեալք ( կամ կոտորք ) 1 առ հարիւր: Ոսկի հիւսած, արծաթ հիւսած, եւ այլ սոցին նմանք ` մէն արկեղ 3 առ հարիւր: Ամենայն ախայխիր ` 13 սոլ արծաթ կրոսի ` առ փոքր հազար - չափ: Բամբակ 13 սոլ արծաթ կրոսի առ հազար - չափ փոքր: Ցփսիք 2 առ հարիւր ի զինեալ բերդանաւս, յանզէն նաւս 1 1 / 2 առ հարիւր: Շաքար ` 10 սոլտի կրոսից առ հազար - չափ փոքր:

Come i Pesi, e le Misure d Erminia tornano in diverse terre, e quelle con Erminia, e primieramente con Vinegia.

Ruotoli 1 di spezierie d’Erminia torna in Vinegia libbre 20, e once 3 e 1 / 4 sottili. Ruotoli 49 di Cotone d'Erminia tornano in Vinegia libbre 9 sottili. Occhia 1 di Seta, e di spezierie sottile d’Erminia torna in Vinegia libbre 1 e once 4 sottili. Il migliaio grosso di Vinegia torna in Erminia ruotoli 76 in 78 o vuogli Catars 20 1 / 2 d’Erminia. Mars cento dars al peso di Vinegia fa in Erminia mars 106 1 / 2. Braccia 315 di tele line alla misura di Vinegia, torna in Erminia Canne 100. Libbre 11 sottile di Vinegia tornano all’Ajazzo d'Erminia libbre 10. Costano le mercatanzie a conducere da Vinegia in Erminia, e d’Armenia a Vinegia per nolo di Comune ordinato per lo comune di Vinegia in Galee armate, come dirà qui a piede, e diviserà inanzi a una carta. Tele grosse, e Canovacci per soldi 6 di grossi dars di Vinegia alla balla, a peso 350 al peso grosso di Vinegia. Panni lani sottili, panni lini sottili soldi 6 di grossi dars la balla di peso libbre 260 al peso grosso di Vinegia. Rame, e Stagno, e Ferro soldi 6 di grossi dars il migliajo grosso di Vinegia. Argenti in pezzi 1 per cento. Oro filato, Argento filato, e altre simile cose dee avere di casse 3 per cento. Tutte spezierie soldi 13 di grossi dars del migliajo sottile. Cotone soldi 13 di grossi dars del migliajo sottile.

Ciambellotti 2 per cento in Galee armate, in legno disarmato 1 1 / 2 per cento.

Zucchero soldi 10 di grossi dars del migliajo sottile.

Հայաստան ընդ Գենուայ.

Րոտլ մի ախայխիրաց կշռով Հայոց ` լինի 20 լիպրայ ի Գենուա: 5 լիպրայք արծաթոյ ` կշռով Գենուայ ` լինին 7 մարկք Հայոց: 7 1 / 2 րոտլ Հայոց ` լինի կենդինար մի Գենուայ:

Con Genova.

Ruotoli 1 di spezieria al peso d’Erminia, torna in Genova libbre 20. Libbre 5 d’argento al peso di Genova, fae in Erminia mars 7. Ruotoli 7 1 / 2 d’Erminia fanno in Genova Catars 1.

Ընդ Նիմիսայ եւ Մոնբելիէրի.

20 րոտլ Այասոյ Հայոց ` լինին ի Նիմիս եւ ի Մոնբելիէր 72 բեռն եւ 6 րոտլ: 8 վաքիա Այասոյ լինին ի Նիմիս եւ ի Մոնբելիէր՝ 1 կենդինար: Մարկ մի արծաթոյ կշռով Նիմիսայ եւ Մոնբելիէրի ` լինին յԱյաս 1 մարկ եւ 3 ստեռլին: Րոտլ մի Այասոյ ` լինի ի Նիմիս 15 լիպրայ խոշոր: Վաքիա մի խոշոր Այասոյ ` որով վաճառին նուրբ ախայխիրք ` լինի ի Նիմիս 1 լիպրայ եւ 3 ունկի նուրբ: Փոքր վաքիա մի Այասոյ ` որով վաճառի մետաքս ` լինի 1 լիպրայ խոշոր Նիմիսայ: Դրամակշիռք 55 Այասոյ ` որով վաճառին մարգարիտք ` լինին ի Նիմիս մարկ մի:

Con Nimissi, e con Monpolieri.

Ruotoli 20 di Lajazzo d'Erminia fanno in Nimissi e in Monpolieri cariche 72, e Ruotoli 6. Occhie 8 di Lajazzo fanno in Nimissi e in Monpolieri Catars uno. Mars uno d'argento al peso di Nimissi e di Monpolieri torna in Lajazzo mars uno e Ster. 3. Ruotoli 1 di Lajazzo, torna in Nimissi libbre 15 grosse. Occhie una di Lajazzo grosse a chi si vende spezierie sottili, fae in Nimissi libbre una, e once 3 sottili di Nimissi. Occhie una di Lajazzo sottile, a che si vende seta torna in Nimissi libbre una grossa. Pesi 55 di Lajazzo a chi si vende le perelle fanno in Nimissi mars uno.

Ընդ Մայոլիկայ.

21 րոտլ Հայոց ` միով քառորդաւ պակաս, լինի բեռն մի Մայոլիկայ: Մարկ մի արծաթոյ կշռով Մայոլիկայ ` լինի յԱյաս 1 մարկ եւ 3 ստեռլին:

Con Majolica.

Ruotoli 21 meno un quarto d’Erminia, fae in Majolica carica una. Mars 1 dars al peso di Majolica torna in Lajazzo mars 1 e Starlini 3.

Հայաստան ընդ Սիւիլիոյ Սպանիոյ.

9 րոտլ եւ քառորդ մի Հայոց ախայխիրաց ` լինի ի Սիւիլիա կենդինար մի: Կայթ (Cafisso) [6] մի արմտեաց չափով Սիւիլիոյ ` լինի յԱյաս Հայոց ` 3 մոդ եւ 8 մարզպան. եւ 10 մարզպանք են մոդ մի Հայոց:

Erminia con Sibilia di Spagna.

Ruotoli 9 e un quarto d’Erminia di spezierie fanno a Sibilia catars uno. Cafisso uno di biado alla misura di Sibilia fae a Lajazzo di Erminia moggia 3, e marzapani 8. E i 10 marzapani per uno moggio d’Erminia.

Ընդ Պրուճիայ (Պրիւժ) Ֆիանդրայ.

Րոտլ մի Հայոց ախայխիրաց ` լինի ի Պրուճիա 14 լիպրայ: Մարկ մի արծաթոյ կշռով Պրուճիայ ` լինի յԱյաս Հայոց ` 6 ունկի եւ 13 ստեռլին:

Con Bruggia di Fiandra.

Ruotoli uno d’Erminia di spezieria fae in Bruggia lib. 14. Marchi uno d'argento al peso di Bruggia, fae a Lajazzo in Erminia once 6 e Ster. 13.

Ընդ Լոնտրայ Անգղիոյ.

8 րոտլ Հայոց ` որով վաճառին ախայխիրք, լինին ի Լոնտրա կենդինար մի, որ է 104 լիպրայ Լոնտրայ: Հարիւր - չափն Անագի որով վաճառի ի Լոնտրա ` եւ է 112 լիպրայ, լինի յԱյաս Հայոց՝ 9 րոտլ եւ 2 / 3 րոտլի:

Con Londra d’Inghilterra.

Ruotoli 8 d’Erminia fanno a Londra una centina, che si vende la spezieria, che è libbre 104 di Londra. Il centinajo dello stagno a che si vende lo stagno in Londra che è libbre 112 di Londra, fae in Lajazzo d’Erminia Ruotoli 9 e due terzi di Ruotolo.

Ընդ Պուլիոյ.

Րոտլ մի ախայխիրաց Հայոց ` լինի ի Պուլիա 17 լիպրայ եւ 1 1 / 2 ունկի: 100 գրիւ (Salma) ցորենոյ Պուլիոյ ` լինի յԱյաս 188 մոդ: Մարկ մի արծաթոյ կշռով Պուլիոյ ` լինի յԱյաս 1 մարկ եւ 7 ստեռլին:

Con Puglia.

Ruotoli 1 di spezieria d'Erminia, fae in Puglia libbre 17 e once 1 e mezzo. Salme cento di formento di Puglia fanno in Lajazzo moggia 188. Mars 1 d’argento al peso di Puglia fae in Lajazzo d’Erminia mars 1 e starlini 7.

Ընդ Մեսսինայ Սիկիլիոյ.

Րոտլ ախայխիրաց կշռով Հայոց՝ լինի ի Մեսսինա եւ ի Պալերմոյ եւ ընդ բովանդակ Սիկիլիա ` 7 րոտլ, 1 լիպրայ եւ 1 ունկի. եւ 12 ունկիք առնեն մի լիպրայ. 2 1 / 2 լիպրայք առնեն րոտլ մի հասարակ Սիկիլիոյ: Մարկ մի արծաթոյ կշռով Մեսսինայ ` լինի յԱյաս Հայոց ` 1 մարկ եւ 7 ստեռլին: 100 գրիւ հասարակ չափով Սիկիլիոյ ` առնեն յԱյաս Հայոց ` 198 մոդ:

 

Con Messina di Cicilia.

Ruotoli 1 di spezieria al peso d'Erminia, fae in Messina e in Palermo, e per tutta Cicilia Ruotoli 7 e libbre 1 e once 1 d’once 12 per una libbra, e di libbre 2 e mezzo per uno ruotolo generale di Cicilia. Marz 1 d’argento al peso di Messina, fae in Lajazzo d’Erminia mars 1, starlini 7. Salme cento alla misura generale di Cicilia fanno in Lajazzo d’Erminia moggia 198.

Հայաստան ընդ Սեբաստիոյ Թուրքաց.

75 րոտլ Այասոյ լինի ի Սեբաստիա 100 րոտլ: Մարկ մի արծաթոյ կշռով Այասոյ ` լինի ի Սեբաստիա ։ 100 գրիւ (Salme) ցորենոյ չափով Սեբաստիոյ ` լինի յԱյաս ։

Ընդ Վաճառասենեկի Կրետեայ…

Ընդ Տօնավաճառս Շամբանեայ Փռանկաց…։

Ընդ Լոնտրայ Անգղիոյ [7] ։

Erminia con Salvastro di Turchia.

Ruotoli 75 di Lajazzo fanno a Salvastro Ruotoli cento. Mars 1 d'argento al peso di Lajazzo fae a Salvastro… Salme cento di formento alla misura di Salvastro fanno a Lajazzo…

Colla Camera di Creti.

Colle Fiere di Campagna di Francia.

Con Londra d'Inghilterra.

Դաւրէժ ընդ Այասոյ Հայոց [8].

100 մնաս ախայխիրաց Դաւրիժու ` առնեն յԱյաս 15 րոտլ: Մնաս մի մետաքսի Դաւրիժու առնէ յԱյաս 3 3 / 4 ունկի վաքիայ, որ 1 / 12 մասն է րոտլի Այասոյ: Մարկ մի արծաթոյ կշռով Այասոյ ` լինի ի Դաւրէժ 52 փորձակշիռ (Saggi):

Torisi coll'Ajazzo d'Erminia.

Mene cento di Spezierie di Torisi fanno in Lajazzo Ruotoli 15. Mene uno di Seta di Torisi fae in Lajazzo once 3 3 / 4 d'occhia, e d'occhie 12 per uno Ruotolo di Lajazzo. Marchi uno d'ariento al peso di Lajazzo fae in Torisi saggi 52.

 

Աքքեա ընդ Այասոյ [9].

5 Մոդք ցորենոյ կշռով Այասոյ ` առնեն յԱքքեա 3 մոդ: Կենդինար մի Աքքեայ ` առնէ յԱյաս 37 րոտլ ախայխիրաց:

Acri con Lajazzo d'Erminia.

Moggia 5 di formento alla misura di Lajazzo fanno in Acri moggia 3. Cantaro uno d’Acri fae in Lajazzo di spezeria ruotoli 37.

Ֆամակոստա Կիպրոսի ընդ Այասոյ [10].

Կենդինար մի Ֆամակոստայ առնէ յԱյաս 37 րոտլ: Մարկ մի արծաթոյ կշռով Ֆամակոստայ ` լինի յԱյաս մարկ մի: Կայթք (Cafissi) 3 եւ 1 / 3 արմտեաց ` չափով Կիպրոսի ` լինին յԱյաս մարզպան մի. եւ 10 մարզպան է մոդ մի Այասոյ։

Famagosta con Lajazzo d'Erminia.

Cantaro uno di Famagosta fae a Lajazzo ruotoli 37. Mar. 1 d'argento al peso di Famagosta fae in Lajazzo mar. 1. Cafissi 3 e un terzo di biado alla misura di Cipri fanno in Lajazzo uno marzapane, di 10 marzapani per un moggio di Lajazzo.

 

ՑՈՒՑԱԿ ԿՇՌՈՑ ԵՒ ՉԱՓՈՒՑ ԱՅԱՍՈՅ ԸՍՏ ԱՅԺՄՈՒՍ

Ունկի կամ Նուկի [11]

25, 102 Գրամ

Տրամ 1 / 10 ունկւոյ

2510 »»

Դանկ 1 / 4 տրամի

0, 627 »»

Կուտ 1 / 4 դանկի

0, 156 »»

Գարեհատ 1 / 4 կտոյ

0, 039 »»

Տրամ 1 / 110 վաքիայի

3, 651 »»

Լիտր կամ լիպրայ [12]

331, 356 »»

Վաքիա ( հօխայ ) կամ ունկի մեծ 1 / 12 առ րոտլ

527, 910 »»

Վաքիա փոքր 1 / 15 առ րոտլ

422, 333 »»

Րոտլ կամ Ըռիտլ ( կամ նուրբ ) Կշիռ ( Հազարգրամ )

4, 820 »»

» » » մեծ ( կամ խոշոր ) =15 վաքիա

6, 335 »»

Կենդինար = 33 րոտլ մեծ

209, 055 »»

Մարկ արծաթոյ (50 դրամակշիռ ) (marc)

226, 250 »»

Դրամակշիռ (pesus) 1 / 50 մարկի

4, 525 »»

Մոդ, 10 մարզպան

129, 407 Լիդր

Մարզպան, 1 / 12 մոդոյ

12, 940 »»

Քիլակ, 1 / 6 մարզպանի

2, 157 »»

Եղեգնաչափ ասուոյ (Canne)

2, 153 Չափ ( մէդր )

» մետաքսի

2, 012 »»

 

Անուանք Չափուց փայտի նշանակին ի դաշնագիրս թագաւորաց մերոց Պարզունակ, որ համարի ձողաչափ (pertica), եւ Ֆիլախ. յետինս՝ որ է քառորդ առաջնոյն՝ ի լատին թարգմանութեան գրի Jancono, թերեւս կանգուն. որոյ վարէր եւ կրկնակն, կոչելով Տուպլ ֆիլախ. բայց որքանութիւն սոցին անյայտ է ինձ, որպէս եւ Չափք ճանապարհի յերկրիս Սիսուանայ, զի ոչ գտի յիշեալ։



[1]             Այլուր գրէ Braccali եւ Ruenmini, եւ ցուցանէ լինել դրամ Ալեմանիոյ, ունելով Պսակ ի միում կողման, ի միւսում Առիւծ երկագի։

[2]             Եղծ անուն Արագոնիոյ, զի Արագոնացի թագաւորք Սիկիլիոյ հատին զայն դրամ. կոչէր եւ Pierreale կամ Periale, իբրու Imperiale ( Կայսերական ) ։

[3]             Ցարդ ոչ յայտնեցաւ ոչ բնագիր եւ ոչ օրինակ պարգեւագրին։

[4]             Յայտնապէս սխալէ թիւն կամ րոտլից կամ լիպրայից։

[5]             Բաց ի հետեւեալ բանիցդ՝ չիք այլ ցուցակ այսպիսեաց։

[6]             Չափ արաբացի, 1 / 8 քոռոյ, որ ըստ տասնորդական չափուց կշռէ 33 լիդր. կէսն կոչէր Քուլ, իսկ կրկնակն՝ Արտապա ։

[7]             Կարգեալ էր վերագոյնդ զհամեմատութիւնն ընդ Լոնտրայ։

[8]             Այս բան մասն է Է գլխոյ գրոցն Բեկոլոդդեայ։

[9]             Ի ԺԳ գլխոյ նոյն գրոց։

[10]           Ի ԺԸ գլխոյ։

[11]           Ի լատին թարգմանութիւնս դաշանց՝ գրի երբեմն winchia, եւ վրիպմամբ michia.

[12]           Բժշկարան մի մեր ասէ. « Լիտրն 120 տրամ իմացիր » ։ Յովհ. Երզնկացի, « Լիտրն այն որ փոքր էր՝ թերեւս 100 դրամակշեռ » ։